Lighthouse

1 A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál, 2 Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha. 3 Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil …

1 Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem. 2 Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé. 3 Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá. 4 Nebo srdce jejich přikryl jsi, …

1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj. 2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých. 3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji. 4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život. 5 Můžeš-li, odpovídej …

1 Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl: 2 Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme. 3 Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte. 4 Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa …

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl: 2 Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte. 3 Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu. 4 Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého. 5 Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou. 6 …

1 Tedy odpověděv Job, řekl: 2 Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými? 3 Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně. 4 Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj. 5 Jestliže se pak vždy …

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl: 2 Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží? 3 Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil? 4 Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou. 5 Pohleď na nebe a viz, anobrž …

1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl: 2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil, 3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal. 4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka …

1 Zatím přidal Elihu, a řekl: 2 Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil. 3 Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost. 4 V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou. 5 Aj, Bůh silný mocný …

1 A odpovídaje Job, řekl: 2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás. 3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se. 4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj? 5 Pohleďte na mne, …